Copyright by Jim Beam Zkoušky vloh retrieverů Zkoušky vloh retrieverů (ZV) odhalují vrozené vlohy psa, dále jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes ukáže vrozené vlastnosti, které  ještě nejsou ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité pro kontrolu výchovy a včasného započetí výcviku. ZV nekvalifikují retrievera jako  lovecky upotřebitelného. PŘEDMĚTY ZKOUŠEK:  Nos  Kvalitu nosu posuzují rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Rozhodčí posuzují nos tak, že zvažují všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes zvěř navětřil,  jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod. Jemný nos se ukáže rychlým nalezením zvěře, rychlou  reakcí při navětření zvěře, rychlým zareagováním při ztrátě stopy na vlečce a jejím rychlém znovu nalezením.  Paměť k aportu - marking  Tato disciplína je specifickou vlastností retrieverů. Zkouší se na poli nebo louce s porostem, který má odhozenou zvěř lehce zakrývat. Používá se bažant, kachna  nebo holub. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 40 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře. Střelec stojí vedle  rozhodčího, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího, asi po 10 vteřinách, vyšle vůdce  psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu zvěře a nejkratší cestou běžet pro zvěř. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Povzbuzování vůdce je  dovoleno, ale soustavné povely snižují bodové ohodnocení. Retriever, který vyrazí pro zvěř samovolně bez povelu, musí být hodnocen maximálně známkou 1.  Vodění psa  Rozhodčí před započetím disciplíny určí trasu asi 50 kroků. Vůdce se psem ji projdou jedním směrem na řemeni a zpět volně. Během zkoušky nesmí vůdce držet  vodítko a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Chyby se hodnotí podle  stupně provinění. V průběhu celých zkoušek rozhodčí pozorují vodění psa vůdcem a dělají si pomocné známky. Nejvyšší známku obdrží jen ten pes, kterého  vůdce nemusí v průběhu zkoušek usměrňovat.  Chování po výstřelu  Před každým psem musí být vystřeleno tak, jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče  nebo se zdráhá pracovat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí tak, že se nedá přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování. Tento  důvod vyloučení se zapisuje do soudcovské tabulky. Vůdce si může střílet sám, není-li držitelem zbrojního průkazu, bude za něj střílet střelec, kterého určí  pořadatel. Přinášení kachny z hluboké vody Vůdce stojí se psem tak, aby pes viděl vhazování kachny na zrcadlo. Pes může být před výstřelem volný nebo upoutaný na vodítku. Upoutaný pes obdrží vždy o  stupeň nižší známku. Na pokyn rozhodčího imituje vůdce výstřelem skutečný lov a rozhodčí současně vhodí kachnu do vody 10 - 15 metrů, pak je pes vypuštěn k  přinášení. Retriever musí dokázat, že pro kachnu jde s chutí, že dobře plave a kachnu odevzdá vůdci do ruky. Může s kachnou i usednout. Známkou 4 se hodnotí  pes, který kachnu přinesl na jeden povel a korektně odevzdal. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba. Každý další povel k přinesení, uchopení,  odevzdání nebo puštění kachny a vzdálení mordy od ní a opětovné uchopení bez povelu, snižují známku vždy o jeden stupeň. Může se použít i jiná zvěř,  například holub atd. Stopa vůdce  Tato disciplína se zkouší jen na ZV. Jeden z rozhodčích podrží psa, druhý odejde s vůdcem po větru s dvěma odchylkami od přímého směru na vzdálenost 200  kroků, kde se dobře ukryjí. Jestliže je v koroně osoba psu známá, může jít také do úkrytu. Zkouška se koná v přehledném terénu, aby rozhodčí, který později psa  vypustí, měl možnost vidět zakládání stopy i její sledování psem. Pes může vidět zakládání stopy asi do 20 kroků Potom ho rozhodčí nasadí na stopu obvyklým  způsobem. Známkou 0 se hodnotí pes, který po třetím nasazení na stopu nedojde ke svému vůdci.  Radost z práce  Typickým znakem retrieverů je vrozená a neutuchající radost z práce. Projevuje se tím, že pes má stále zájem o práci a soustavně plní požadované úkoly. Psi,  kteří neplní úkoly vůdce s nadšením, nemají radost z práce. Při posuzování radosti z práce se hodnotí úsilí psa a vůle po dobře vykonané práci, která se projevuje  v průběhu celých zkoušek.  Přinášení Retrieveři jsou skupinou loveckých psů, kteří přinášejí zvěř zásadně s "měkkou mordou". Musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkostí přinést, odevzdat  buď vůdci do ruky nebo s ní před vůdcem usednout. Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu počasí, únavu psa, vzdálenost, ze které musel pes zvěř přinést  apod. Vůdce může dát psovi maximálně 3 povely k přinesení. Nepřinese-li pes zvěř ani na třetí povel hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Rozhodčí  si dělají poznámky o přinášení psa ve všech disciplinách, kde měl pes možnost přinášet zvěř a ze všech takto získaných známek vypočtou aritmetický průměr  jako známku výslednou.  Poslušnost a ovladatelnost  Poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého  vůdce. Nereaguje-li pes ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti. Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se  připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10ti minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.  Zdroj: KCHLS Parfemy Elis