Copyright by Jim Beam Lesní zkoušky   Lesní zkoušky retrieverů (LZ) kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné  zvěře, tak i dosledu spárkaté zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou i spárkatou zvěř. K získání  lovecké upotřebitelnosti jen pro spárkatou zvěř, stačí splnit limitní disciplíny.  PŘEDMĚTY ZKOUŠEK:  Nos  Kvalitu nosu posuzují rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Rozhodčí posuzují nos tak, že zvažují všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes zvěř navětřil,  jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod. Jemný nos se ukáže rychlým nalezením zvěře, rychlou  reakcí při navětření zvěře, rychlým zareagováním při ztrátě stopy na vlečce a jejím rychlém znovu nalezením.  Slídění s dohledávkou  Tato disciplína se provádí na prostoru 60x200 kroků. Rozhodčí vyberou vhodné místo s porostem, který lehce zakrývá pohozenou zvěř. Pomocí zálomků se označí  výchozí bod, vzdálenost 150 kroků a 200 kroků. Do úseku od 150 do 200 kroků se z boku hodí jeden kus pernaté. Pohození zvěře nesmí pes vidět. Vůdce na pokyn  rozhodčího, vyšle psa z výchozího bodu ke slídění a pomalu postupuje za slídícím psem. V době, kdy pes dosáhne zálomku, který označuje 150 kroků, vůdce  jedenkrát vystřelí a rovněž dojde k zálomku, kde zůstane stát. Pes pokračuje ve slídění tak, že prohledává úsek od 150 do 200 kroků a dohledává pohozenou zvěř.  Slídění musí být provedeno proti větru. Časový limit pro tuto práci je 10 minut. Retriever musí přinést veškerou pohozenou zvěř. Práce se ukončí odevzdáním  posledního kusu zvěře. Retriever má slídit plynule a vytrvale. Zdravou zvěř nesmí retriever štvát a toto má za následek snížení známky z poslušnosti. Z  vyhrazeného prostoru nemá daleko vybíhat. Vůdce při práci může psa ovládat jemnými povely. Tato disciplína prokáže radost z práce, dohledání, přinášení, stejně  jako vytrvalost. Přinesení zvěře se hodnotí samostatně. Dohledá-li pes pohozenou zvěr za 6 minut od zálomku označujícho 150 kroku, obdrží známku 4, do 8mi  minut známku 3, do 9ti minut známku 2 a do 10ti minut známku 1. Celková známka za dohledávku se může snížit za chyby při slídění.  Popis limitní discipliny: Při praktickém využití psa v myslivosti je nejdůležitější, aby pes střelenou, poraněnou nebo jiným způsobem zraněnou drobnou zvěř dohledal a přinesl vůdci. Proto  je z praktického hlediska dostačující, když retriever dohledá pohozeného bažanta. Zkouší se tak, že dohledávka navazuje na úvodní slídění. Pernatá zvěř se pohodí  do krytiny proti větru a to tak, aby to pes neviděl. V případě pohozené zvěře vůdce postupuje se psem proti větru. Pernatou musí pes dohledat do 15ti minut od  zálomku, který označuje 150 kroků. Pokud pes nedohledá pohozenou pernatou zvěř do 15ti minut, rozhodčí disciplínu ukončí a vůdci ukáže, kde zvěř leží a pes je z  této disciplíny hodnocen známkou neuspěl. Pes musí vůdci donést zvěř alespoň na vzdálenost 3 kroků a nemusí ji správně odevzdat. Neuspějí psi, kteří  prokazatelně načínají nebo příliš tvrdým skusem zvěř poškozují. Vůdce může používat libovolné povely jak je zvykem v lovecké praxi.  Přinášení vlečené pernaté Vlečka se založí s bažantem 150 kroků dlouhá a jednou obloukovitě lomená v přehledném terénu nebo na volném poli. Vlečený bažant se nechá na konci vlečky.  Vlečka má být založená v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru  nejméně 50 kroků a tam se ukryje. Vůdce přiloží psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na vodítku, potom musí být volně  vypuštěn. Při vypuštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře. Vůdce může psa nasadit celkem 3x. Počet nasazení a způsob sledování vlečky psem  nemá vliv na hodnocení. Čas se počítá od vypuštění psa při prvním nasazení. Přinese-li pes zvěř do 4 minut po vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6ti minut  známkou 3, do 8mi minut známkou 2, do 10ti minut známkou 1. Zvěř musí být nezávadná. Vlečka nesmí být založena na čerstvě pohnojeném nebo chemicky  ošetřeném pozemku. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 100 kroků po celé dráze. Způsob přinášení a odevzdání zvěře se hodnotí  samostatně v disciplíně přinášení.  Přinášení vlečené srstnaté - časový limit 12 minut  Limitní disciplina - časový limit 15 minut  Zkouší se a hodnotí stejným způsobem jako u zvěře pernaté. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka se zakládá na vzdálenost 200 kroků a je dvakrát obloukovitě  lomená. Vlečka se zakládá s divokým králíkem nebo domácím králíkem zbarveným obdobně. Přinese-li pes srstnatou do 6ti minut hodnotí se známkou 4, do 8mi  minut se hodnotí známkou 3, do 10ti minut se hodnotí známkou 2 a do 12ti minut známkou 1.  Popis limitní disciplíny: Vlečka se srstnatou zvěří se zakládá s divokým nebo domácím králíkem zbarveným obdobně. Ideální je zakládat vlečku po větru, ale není chybou, je-li vlečka  založena s bočním větrem. Není přípustné zakládat vlečku proti větru. Vzdálenost mezi jednotlivými stopními dráhami je nejméně 100 kroků. Na konci stopní dráhy  se ponechá vlečená zvěř. Není dovoleno vlečenou zvěř ukrývat, ponechávat mimo stopní dráhu. Vlečku zásadně zakládá rozhodčí a od položené zvěře na konci  stopní dráhy pokračuje nejméně 50 kroků v přímém směru a dobře se ukryje. Vlečka se srstnatou zvěří je 200 kroků dlouhá, dvakrát obloukovitě lomená. Pro  splnění limitní disciplíny musí pes donést zvěř srstnatou z vlečky do 15ti minut. Vůdce může dávat libovolné povely co do obsahu a četnosti. Může psa opakovaně  nasazovat během celých 15ti minut. Může však jít se psem maximálně 20 kroků od nástřelu. Čas se počítá od vypuštění psa při prvním nasazení. Pes musí zvěř  srstnatou donést k vůdci alespoň na 3 kroky do časového limitu 15ti minut. Neuspějí psi, kteří prokazatelně zvěř načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem  poškozují. Následování  Myslivec má mít při lovu spárkaté zvěře psa vždy přisobě, aby mohl v případě postřelení zvěře tuto co nejdříve dohledat. Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje  následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod., před prací na pobarvené stopě spárkaté zvěře. Vůdce postupuje  velmi pomalu, pes jde neupoutaný nebo upoutaný na vodítku, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Pes musí myslivce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát  nenápadným tichým povelem zastavit a stejným způsobem uvést do pohybu. Jakékoliv nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou při  následování nepřípustné a snižují známku z výkonu. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, vyčká na místě 30 vteřin, pes musí sedět nebo ležet. Potom se opět  rozejdou a asi po 50 krocích se oba zastaví, pes si sedne nebo lehne a vůdce vystřelí. Pes musí zůstat naprosto klidný. Po výstřelu vůdce upoutá psa na vodítko.  Před započetím následování musí vůdce rozhodčím nahlásit, jak jej bude pes následovat. Upoutaný pes je vždy klasifikován o jeden stupeň méně.  Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře-limitní disciplina (časový limit 1 hodina)  Zkouší se na uměle pobarvené, 500-600 kroků dlouhé, stopě. Asi v polovině se založí pobarvené lože a řádně se označí (větvičky s větším množstvím nakapané  krve). Celkem je stopní dráha 2x lomená. Na založení jedné stopy se použije 0,3 l krve (vepřová nebo ovčí krev, případně jakákoliv barva spárkaté zvěře. Ze  zooveterinárních důvodů se nesmí použít hovězí krev). Pes se nasadí na stopu do 1 - 4  hodin po jejím založení. Po založení stopy poznamená rozhodčí čas jejího  založení. Zakazuje se zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Vzdálenost jednotlivých drah nesmí být menší než 150 kroků po celé délce barvy. Barvy  zakládají zásadně rozhodčí! Barva se kape z láhve přes větvičky vsunuté do jejího hrdla, nebo z láhve se šroubovacím uzávěrem s dírkou tak, že kapající má na  zápěstí ruky, kterou provádí kapání, uvázán spárek ze zvěře položené na konci dráhy. Spárek je vlečen v pobarvené dráze! Zvěř položená na konci barvy musí být  řádně zašitá v místě vývrhu. Vstřel a výstřel se ponechají nezašité. Na konci dráhy musí vždy ležet kus spárkaté zvěře. Dráhy se předem vyznačují na stromech,  buď papírky pro směr dopředu i dozadu, nebo zepředu lístky a zezadu barvou. Přední značky se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci, ostatní  pomocník při kapání odstraní. Pes může barvu vypracovat jako vodič na řemeni, oznamovač nebo hlasič.  a) vodič na řemeni  Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5m dlouhém až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Známkou 4 se jeho výkon hodnotí tehdy, může-li  vůdce psa sledovat volným krokem, ne klusem nebo dokonce během. Sejde-li ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Po celý čas musí být zřejmé,  že pes je barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Sejde-li však z barvy, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po 30 krocích ho  zatroubením zastaví. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy,  musí si ji sami najít a pokračovat po ní. Za každou takovou opravu se snižuje  známka o jeden stupeň. Vůdce se po celou barvu nesmí otáčet, aby sledoval správný směr podle zadních značek. Za každé otočení se rovněž sníží známka o  jeden stupeň. Na barvu se pes může znovu, po chybě, nasadit nejvýše třikrát. Každé nové nasazení snižuje známku o jeden stupeň tak, že vypracování celé barvy  až po třetím zbloudění a vrácení se na stopu se hodnotí známkou 1. Retriever může, při práci na barvě pracovat jako vodič, pobarvenou stopní dráhu může  vypracovat také volně, v těsném kontaktu s vůdcem. Za práci volně se připočítávají až 2 body. Při práci jako oznamovač nebo hlásič musí retriever dojít vždy k loži  na řemeni. b) oznamovač  Před započetím této disciplíny musí vůdce ohlásit rozhodčímu, jakým způsobem mu pes oznámí dosledovanou zvěř. Od nástřelu po lože pracuje pes na řemeni  vždy jako vodič. U lože ho vůdce vypustí a zbytek dráhy musí pes vypracovat volně,  zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce,  který čeká na místě vypuštění. V případě,  že pes mine lože, bude pokračovat až do konce jako vodič, ale známka se mu sníží o jeden stupeň. Rozhodčí na konci dráhy sleduje, zda si pes zvěř ověřil. Po  odběhnutí psa od kusu zvěře oznámí rozhodčí zatroubením, že pes u zvěře byl a že se vrací. Po příchodu k vůdci musí mu pes dříve ohlášeným způsobem  oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce dovést ke zvěři. Pes se musí pro vůdce vrátit do 10 minut od vypuštění. Selže-li pes (jako oznamovač může být vypuštěn  pouze dvakrát), může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden  stupeň za každé nové nasazení na loži. Vůdce může psa při této práci povzbuzovat tak, jak je zvykem v lovecké praxi. Přinese-li pes srnčí místo oznámení, práce  se ukončí a pes se ohodnotí jako vodič známkou o jeden stupeň nižší než jak pracoval až na lože.  c) hlásič Až k loži pracuje vždy pes jako vodič na řemeni. U lože jej vůdce vypustí a zůstane stát na místě. Pes musí samostatně dosledovat kus a do 10 minut začít u něj  hlásit. Hlášení musí trvat až do příchodu vůdce ke zvěři. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Není závadou, jsou-li v hlášení krátké  odmlky. Selže-li pes (jako hlasič může být vypuštěn pouze dvakrát), může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na  řemeni. Jestliže pes mine lože, postupuje se jako u oznamovače. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň. Přinese-li pes srnčí místo hlášení, práce se  ukončí a pes se ohodnotí jako vodič známkou o jeden stupeň nižší, než jak pracoval až na lože.  Popis limitní discipliny: Úkolem této discipliny je vyzkoušet psa, zda je schopen dosledovat usmrcenou, postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou spárkatou zvěř. Zkouší se na uměle  pobarvené, 500-600 kroků dlouhé stopě spárkaté zvěře. Asi v polovině se založí pobarvené lože a řádně se označí (větvičky s větším množstvím nakapané krve).  Celkem je stopní dráha 2x lomená. Na založení jedné stopy se použije 0,3 l krve (vepřová nebo ovčí krev, případně jakákoliv barva spárkaté zvěře, ze  zooveterinárních důvodů se nesmí použít hovězí krev). Pes se nasadí na stopu 1-4 hodiny po jejím založení. Po založení stopy poznamená rozhodčí, který jí  zakládal, přesný čas jejího založení, podepíše se a lístek připevní u začátku stopy. Zakazuje se zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Vzdálenost  jednotlivých stopních drah nesmí být menší než 150 kroků po celé délce barvy. Barvy zakládají zásadně rozhodčí. Barva se kape z láhve přes větvičky vsunuté do  jejího hrdla, nebo z láhve se šroubovacím uzávěrem s dírkou tak, že kapající má na zápěstí ruky, kterou provádí kapání, uvázán spárek zvěře položené na konci  dráhy. Spárek je vlečen v pobarvené dráze! Zvěř položená na konci barvy musí být řádně zašitá v místě vývrhu. Vstřel a výstřel se ponechají nezašité. Na konci  stopy musí vždy ležet kus  zvěře. Dráhy se předem vyznačují na stromech, buď papírky pro směr dopředu i dozadu, nebo zepředu lístky a zezadu barvou. Značky,   při zakládaní barvy, pro směr dopředu se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci, ostatní pomocník  při kapání odstraní. Pes může barvu vypracovat  jako vodič na řemeni, oznamovač nebo hlasič. Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5 m dlouhém až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Sejde-  li ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Sejde-li  však z barvy, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po 20 krocích ho zatroubením zastaví. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy,  musí si jí sami najít a pokračovat po ní. Pes může být na pobarvenou stopu nasazen nejvýše 5x (nasazení na nástřel se nepočítá) a musí do 1 hodiny provést  úspěšně dosled. Retriever může  při práci na barvě pracovat jako vodič, ale  pobarvenou stopní dráhu může vypracovat také volně, v těsném kontaktu s vůdcem.  Při práci jako oznamovač nebo hlasič musí retriever vždy k pobarvenému  loži dojít na řemeni a odsud je vypuštěn.  Chování na stanovišti  Při naháňce v lese má být pes na stanovišti naprosto klidný. Vůdce ho může mít buď volně odloženého nebo připoutaného na vodítku. Pes připoutaný obdrží vždy o  jeden stupeň nižší známku. Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, je nervózní, který může zradit přibíhající zvěř a pes, který uteče z místa odložení nebo vyběhne za  zdravou zvěří, se hodnotí známkou 0. Pro zkoušení této disciplíny se vůdci se psy rozestaví nejméně 30 kroků od sebe jako při obstavené leči. Honci s obvyklým  lomozem nahánějí zvěř. Časový limit je 10 minut a každý vůdce po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem.  Odložení Volně odložený pes bez známého pro něho předmětu, přivázaný na rozvinutém barvářském řemenu nebo odložený volně u známého mu předmětu musí zůstat  klidně na určeném místě 5 minut. Přitom se vůdce vzdálí z jeho dohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat v klidu upoutat na  vodítko. Je-li pes při odložení neklidný a poodejde za vůdcem na vzdálenost do 10 kroků od místa odložení, nebo napne celý barvářský řemen dostane nejvýše  známku 2. Když pes při odložení kňučí, štěká nebo smýká barvářským řemenem dostane jedině známku 0. Odložený pes na řemenu nebo u volně známého mu  předmětu dostane vždy o stupeň nižší známku.  Chování po výstřelu  Před každým psem musí být vystřeleno tak, jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče  nebo se zdráhá pracovat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí tak, že se nedá přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování. Tento důvod  vyloučení se zapisuje do soudcovské tabulky. Vůdce si může střílet sám, není-li držitelem zbrojního průkazu, bude za něj střílet střelec, kterého určí pořadatel. Poslušnost a ovladatelnost  Poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého  vůdce. Nereaguje-li pes ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti. Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se  připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10ti minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.  Vodění psa  Rozhodčí před započetím disciplíny určí trasu asi 50 kroků. Vůdce se psem ji projdou jedním směrem na řemeni a zpět volně. Během zkoušky nesmí vůdce držet  vodítko a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Chyby se hodnotí podle  stupně provinění. V průběhu celých zkoušek rozhodčí pozorují vodění psa vůdcem a dělají si pomocné známky. Nejvyšší známku obdrží jen ten pes, kterého vůdce  nemusí v průběhu zkoušek usměrňovat.  Paměť k aportu - marking  Tato disciplína je specifickou vlastností retrieverů. Zkouší se na poli nebo louce s porostem, který má odhozenou zvěř lehce zakrývat. Používá se bažant, kachna  nebo holub. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 40 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře. Střelec stojí vedle  rozhodčího, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího, asi po 10 vteřinách, vyšle vůdce  psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu zvěře a nejkratší cestou běžet pro zvěř. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Povzbuzování vůdce je  dovoleno, ale soustavné povely snižují bodové ohodnocení. Retriever, který vyrazí pro zvěř samovolně bez povelu, musí být hodnocen maximálně známkou 1.  Přinášení Retrieveři jsou skupinou loveckých psů, kteří přinášejí zvěř zásadně s "měkkou mordou". Musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkostí přinést, odevzdat buď  vůdci do ruky nebo s ní před vůdcem usednout. Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu počasí, únavu psa, vzdálenost, ze které musel pes zvěř přinést apod.  Vůdce může dát psovi maximálně 3 povely k přinesení. Nepřinese-li pes zvěř ani na třetí povel hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Rozhodčí si dělají  poznámky o přinášení psa ve všech disciplinách, kde měl pes možnost přinášet zvěř a ze všech takto získaných známek vypočtou aritmetický průměr jako známku  výslednou.  Zdroj: kchls  Parfemy Elis